Obec Chlebičov (NUTS5 512923, obyvatel 1 181)
Obec Chlebičov leží v okrese Opava. Má 1 181 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 362 ha. Ve vzdálenosti 5 km jihovýchodně leží město Kravaře, 5 km jihozápadně statutární město Opava. Nejvyšší bod obce je Hadí kopec (303 m n. m.), obec sama má průměrnou nadmořskou výšku 275 m n.m.
Obec patří k nejstarším osídleným obcím Slezska (1.písemná zmínka je z 1250). Občanská vybavenost - obchody s potravinami, autobusová zastávka, hasičská zbrojnice, pošta, zdravotní ordinace lékaře, škola, trafostanice a vodojem, stejně jako provozovny místních podnikatelů.
V pozdějších letech přešly Chlebičov postupně do rukou pánů z Kravař. Na základě tak zvaného Vratislavského míru připadla obec jako důsledek válečné prohry Marie Terezie v roce 1742 Prusku.
Ohrožujícím tokem je jednoznačně Chlebičovský potok, který pramení severozápadně od obce mezi Pustými Jakarticemi a Arnoštovem a pokračuje středem obce jihovýchodním směrem ke Kravařům, kde se zleva vlévá do Mlýnské strouhy od Velkých Hoštic a s ní pak do řeky Opavy.
Je součástí mikroregionu Hlučínsko. Chlebičov sousedí s městy Opava a Kravaře, dále s obcemi Malé Hoštice (část Opavy), Velké Hoštice, město Kravaře a obcí Štěpánkovice, Služovice a Oldřišov. Obec Chlebičov je součástí rozvojové oblasti Ostrava. Území je ovlivněno rozvojovou dynamikou krajského města Ostrava i ORP Opava a mnohostranným působením husté sítě vedlejších center Opava a Kravaře a urbanizovaného osídlení. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, pro kterou je charakteristický dynamický rozvoj mezinárodní spolupráce se sousedícím polským regionem Horního Slezska. Výrazným předpokladem rozvoje je vsoučasnosti budované napojení na dálniční síť ČR a Polska.
Obec Chlebičov se nachází v okrese Opava, v oblasti zvané Hlučínsko, které se rozprostírá na levém břehu řeky Opavy, mezi městy Opavou a Ostravou. Střed obce leží v úžlabině vytvořené Chlebičovským potokem v kopcovité Hlučínské pahorkatině. Nejvyšším místem je Hadí kopec ve výšce 303 m n. m.
Název obce nápadně směřuje k základní potravině – k chlebu. Podle pověsti se zakladatelem obce stal mnich Chlebiš. Podle historiků však každý, kdo klášteru dodával obilí na chléb, mohl být nazýván „chlebišem“, odtud tedy osada získala své jméno a tři obilné klasy jsou podnes zachovány na obecních symbolech. Druhým motivem obecní symboliky je srdce. Kombinace červené a stříbrné barvy znázorňuje historické i dnešní Opavsko.
Obci dominuje kaple Panny Marie Růžencové z roku 1895. V její blízkosti je umístěn bludný kámen, který je pozůstatkem obrovského severského ledovce z doby ledové. V bezprostředním okolí obce se nacházejí tři Boží muka a v samotném Chlebičově pak tři kamenné kříže. Centrem kulturního dění se stal zrekonstruovaný kulturní dům. Dalšími, pro život občanů významnými budovami a institucemi, jsou obecní úřad, základní a mateřská škola nebo hasičská zbrojnice. Ke sportu a rekreaci slouží dvě fotbalová hřiště (jedno s umělým povrchem), dětské hřiště, knihovna, koupaliště s hřištěm pro plážový volejbal a od roku 2007 také nová multifunkční sportovní hala a minihřiště s umělým povrchem.
Do Chlebičova vede silnice č. 0469. Zajíždí zde autobus.
Archeologické nálezy prokázaly, že území Chlebičova bylo osídleno již v době bronzové (cca 1800 let př. n. l.), první písemná zmínka však pochází z roku 1250 ze zápisu v listině papeže Innocence IV., kde se o Chlebičovu hovoří jako o majetku cisterciáckého kláštera na Velehradě. Po husitských válkách disponovali s Chlebičovem jako s lénem Přemyslovci, v roce 1531 byl prodán klášteru sv. Kláry v Opavě, v jehož vlastnictví zůstal celých 252 let.
Historickým přelomem se staly události poloviny 18. st., kdy po prohrané válce v roce 1742 postoupila Marie Terezie část Slezska Prusku a život obce se stal v dalších letech součástí jeho vývoje. Rozvoj obce přerušila 1. světová válka, po níž – v únoru 1920 – byl Chlebičov, stejně jako celé Hlučínsko, připojen k nově vzniklé Československé republice. Také 2. světová válka byla pro Chlebičov tragická. Po Mnichovu 1938 bylo Opavsko začleněno do Sudet a celé Hlučínsko prohlášeno za Altreich, chlebičovští muži tak bojovali v německé armádě. V dubnu 1945 se stal Chlebičov cílem leteckých a dělostřeleckých útoků. Obyvatelé museli obec dočasně vyklidit. Po krutých bojích byl Chlebičov osvobozen Rudou armádou 19. 4. 1945. Obnovit ves se podařilo za pomoci českého města Písek, které nad Chlebičovem v rámci akce „Budujeme Slezsko“ převzalo patronát.
V obci je zastoupena rovněž zemědělská výroba. Je navržen koridor přeložky trasy silnice I/56 (dle ZÚR MSK D55) do nové polohy severně od zástavby Chlebičova a koridor přeložky trasy silnice I/46 (dle ZÚR MSK D51), který řešené území zasahuje pouze okrajově v jeho severní části. S ohledem na konfiguraci terénu,vymezené záplavové území a aktivní zónu záplavového území, možnosti dopravního napojení, stávající strukturu osídlení, polohu navrhované přeložky silnice I/56 je vymezení všech nově navržených ploch pro zástavbu jediné možné. Koncepce rozvoje obce navazuje na stávající strukturu osídlení, zachovává její venkovský charakter, prostorové členění původního sídla, zachovává poměr zastavěného a volného prostoru. S ohledem na dochované prvky historické venkovské struktury v centrální části obce, územní plán doplňuje tuto historickou stopu o novou zástavbu v okrajových polohách. Dominantní je obytná a obslužná funkce území.
Geografická poloha a geomorfologická stavba sledovaného území určuje základní rysy klimatu. Chlebičov leží v oblasti přechodu mezi oceánským a vnitrozemským podnebím a má vyrovnané vlivy pevninského a oceánského podnebí. Klimatické podmínky jsou ovlivňovány rozsáhlým horským masivem Beskyd a jeho směrem napříč větrům, které přinášejí srážky. Chlebičov, jako součást území okresu Opava, leží u hranic s Polskem, v oblasti Hlučínska, která patří ke středně deštivým oblastem České republiky.