B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

Obec Chlebičov  (NUTS5 512923, obyvatel 1 181)

Obec Chlebičov leží v okrese Opava. Má 1 181 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 362 ha. Ve vzdálenosti 5 km jihovýchodně leží město Kravaře, 5 km jihozápadně statutární město Opava. Nejvyšší bod obce je Hadí kopec (303 m n. m.), obec sama má průměrnou nadmořskou výšku 275 m n.m.

Obec patří k nejstarším osídleným obcím Slezska (1.písemná zmínka je z 1250). Občanská vybavenost - obchody s potravinami, autobusová zastávka, hasičská zbrojnice, pošta, zdravotní ordinace lékaře, škola, trafostanice a vodojem, stejně jako  provozovny místních podnikatelů.

V pozdějších letech přešly Chlebičov postupně do rukou pánů z Kravař. Na základě tak zvaného Vratislavského míru připadla obec jako důsledek válečné prohry Marie Terezie v roce 1742 Prusku.

Ohrožujícím tokem je jednoznačně Chlebičovský potok, který pramení severozápadně od obce mezi Pustými Jakarticemi a Arnoštovem a pokračuje středem obce jihovýchodním směrem ke Kravařům, kde se zleva vlévá do Mlýnské strouhy od Velkých Hoštic a s ní pak do řeky Opavy.

Je součástí mikroregionu Hlučínsko. Chlebičov sousedí s městy Opava a Kravaře, dále s obcemi Malé Hoštice (část Opavy), Velké Hoštice, město Kravaře a obcí Štěpánkovice, Služovice a Oldřišov. Obec  Chlebičov  je součástí rozvojové oblasti Ostrava.  Území  je  ovlivněno rozvojovou  dynamikou  krajského  města  Ostrava i ORP Opava  a  mnohostranným  působením  husté  sítě vedlejších  center Opava a Kravaře a  urbanizovaného  osídlení.  Jedná  se  o  velmi  silnou  koncentraci obyvatelstva  a  ekonomických  činností,  pro  kterou  je  charakteristický  dynamický  rozvoj mezinárodní  spolupráce  se  sousedícím  polským  regionem  Horního  Slezska.  Výrazným předpokladem rozvoje je vsoučasnosti budované napojení na dálniční síť ČR  a Polska. 

Obec Chlebičov se nachází v okrese Opava, v oblasti zvané Hlučínsko, které se rozprostírá na levém břehu řeky Opavy, mezi městy Opavou a Ostravou. Střed obce leží v úžlabině vytvořené Chlebičovským potokem v kopcovité Hlučínské pahorkatině. Nejvyšším místem je Hadí kopec ve výšce 303 m n. m.

Název obce nápadně směřuje k základní potravině – k chlebu. Podle pověsti se zakladatelem obce stal mnich Chlebiš. Podle historiků však každý, kdo klášteru dodával obilí na chléb, mohl být nazýván „chlebišem“, odtud tedy osada získala své jméno a tři obilné klasy jsou podnes zachovány na obecních symbolech. Druhým motivem obecní symboliky je srdce. Kombinace červené a stříbrné barvy znázorňuje historické i dnešní Opavsko.

Obci dominuje kaple Panny Marie Růžencové z roku 1895. V její blízkosti je umístěn bludný kámen, který je pozůstatkem obrovského severského ledovce z doby ledové. V bezprostředním okolí obce se nacházejí tři Boží muka a v samotném Chlebičově pak tři kamenné kříže. Centrem kulturního dění se stal zrekonstruovaný kulturní dům. Dalšími, pro život občanů významnými budovami a institucemi, jsou obecní úřad, základní a mateřská škola nebo hasičská zbrojnice. Ke sportu a rekreaci slouží dvě fotbalová hřiště (jedno s umělým povrchem), dětské hřiště, knihovna, koupaliště s hřištěm pro plážový volejbal a od roku 2007 také nová multifunkční sportovní hala a minihřiště s umělým povrchem.

Do Chlebičova vede silnice č. 0469. Zajíždí zde autobus.

Historie obce Chlebičov

Archeologické nálezy prokázaly, že území Chlebičova bylo osídleno již v době bronzové (cca 1800 let př. n. l.), první písemná zmínka však pochází z roku 1250 ze zápisu v listině papeže Innocence IV., kde se o Chlebičovu hovoří jako o majetku cisterciáckého kláštera na Velehradě. Po husitských válkách disponovali s Chlebičovem jako s lénem Přemyslovci, v roce 1531 byl prodán klášteru sv. Kláry v Opavě, v jehož vlastnictví zůstal celých 252 let. 

Historickým přelomem se staly události poloviny 18. st., kdy po prohrané válce v roce 1742 postoupila Marie Terezie část Slezska Prusku a život obce se stal v dalších letech součástí jeho vývoje. Rozvoj obce přerušila 1. světová válka, po níž – v únoru 1920 – byl Chlebičov, stejně jako celé Hlučínsko, připojen k nově vzniklé Československé republice. Také 2. světová válka byla pro Chlebičov tragická. Po Mnichovu 1938 bylo Opavsko začleněno do Sudet a celé Hlučínsko prohlášeno za Altreich, chlebičovští muži tak bojovali v německé armádě. V dubnu 1945 se stal Chlebičov cílem leteckých a dělostřeleckých útoků. Obyvatelé museli obec dočasně vyklidit. Po krutých bojích byl Chlebičov osvobozen Rudou armádou 19. 4. 1945. Obnovit ves se podařilo za pomoci českého města Písek, které nad Chlebičovem v rámci akce „Budujeme Slezsko“ převzalo patronát.

V obci je zastoupena  rovněž zemědělská výroba. Je navržen koridor přeložky trasy silnice I/56 (dle ZÚR MSK D55) do nové polohy severně od zástavby Chlebičova a koridor přeložky trasy silnice I/46 (dle ZÚR MSK D51), který řešené území zasahuje pouze okrajově v jeho severní části. S ohledem  na  konfiguraci  terénu,vymezené  záplavové  území  a  aktivní  zónu záplavového  území,  možnosti  dopravního  napojení,  stávající  strukturu  osídlení,  polohu navrhované  přeložky  silnice  I/56  je  vymezení  všech  nově  navržených  ploch  pro  zástavbu jediné možné. Koncepce  rozvoje  obce navazuje  na  stávající  strukturu  osídlení,  zachovává  její venkovský charakter, prostorové členění původního sídla, zachovává poměr zastavěného a volného  prostoru.  S ohledem  na  dochované  prvky  historické  venkovské  struktury  v centrální části  obce,  územní  plán doplňuje  tuto  historickou  stopu  o  novou  zástavbu  v okrajových polohách. Dominantní je obytná a obslužná funkce území.

Klimatické podmínky

Geografická poloha a geomorfologická stavba sledovaného území určuje základní rysy klimatu. Chlebičov leží v oblasti přechodu mezi oceánským a vnitrozemským podnebím a má vyrovnané vlivy pevninského a oceánského podnebí. Klimatické podmínky jsou ovlivňovány rozsáhlým horským masivem Beskyd a jeho směrem napříč větrům, které přinášejí srážky. Chlebičov, jako součást území okresu Opava, leží u hranic s Polskem, v oblasti Hlučínska, která patří ke středně deštivým oblastem České republiky.